Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Maloměřice a Obřany.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Maloměřicích a Obřanech a kandidátech ČSSD za Brno-Maloměřice a Obřany.

 


 

Z historie ČSSD na jižní Moravě do roku 1948

Út 13.01.2015 10:56

Z historie ČSSD na jižní Moravě do roku 1948

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Historik Michal Škerle poutavým způsobem podává vývoj sociálně demokratického hnutí na jižní Moravě od založení strany v roce 1878 do uchopení moci komunisty v únoru 1948.

Vývoj sociální demokracie na jihu Moravy v 19. století v mnohém kopíroval ten celorepublikový. Sociální demokracie se tu však musela mnohem více potýkat s národnostní otázkou, především se vztahem k Němcům. Po Břevnovském založení Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické v roce 1878 se jižní Morava stala v osmdesátých letech místem několika významných konferencí a sjezdů českoslovanské i rakouské sociální demokracie. Právě zde se řešily a také vyplavaly na povrch vnitřní problémy, které sociální demokracie tehdy prožívala. K překonání krize v sociální demokracii měl přispět i nový časopis, který by usiloval o obnovení jednoty dělnického hnutí. Ten začal vycházet v srpnu 1885 pod jménem Rovnost a jeho prvním odpovědným redaktorem byl učitel a husovický rodák Pankrác Krkoška. V roce 1887 pak konečně vznikly podmínky pro sjednocení sociálního hnutí. Velkou zásluhu na tom měl vůdce radikálů české národnosti Josef Hybeš, jehož život je velmi úzce spojen s Brnem.

Protože rozpory v rakouském hnutí ještě trvaly, bylo rozhodnuto svolat slučovací sjezd českého dělnictva. Jeho přípravou bylo pověřeno brněnské dělnické hnutí a osobně právě Hybeš. Ten kvůli tomu již také natrvalo přesídlil do Brna. Brněnský sjezd se konal o Vánocích 1887 v Lužánkách a jeho nejdůležitějším výsledkem bylo obnovení jednoty Českoslovanské sociální demokracie, přijetí rezoluce o národnostní otázce a schválení nového programu.

Po vzniku samostatného Československa byla sociální demokracie velmi úspěšná v prvních svobodných volbách. Na jihu Moravy obsadila v řadě obcí post starosty a to dokonce i v Brně, kde získala 20 % hlasů, a post starosty Brna obsadil sociální demokrat Karel Vaněk. Také Brnu se nevyhnuly události rozkolu v sociální demokracii. V květnu 1920 mluvil před stoupenci levice v Brně v Dělnickém domě a v sále Semilassa v Králově Poli Antonín Zápotocký a v srpnu 1920 mluvil v Králově Poli další představitel levice Bohumír Šmeral. Když radikální (komunistická) levice zabrala v Praze Lidový dům, začala ta jihomoravská na mnoha místech organizovat stávky. Svou funkci tehdy složil i starosta Brna Karel Vaněk. Brněnské levici se podařilo zabrat redakci Rovnosti a většina redaktorů se přidala na jejich stranu. Rovnost pak sloužila k uveřejňování výzev radikální levice, například k tomu, aby dělníci stupňovali své požadavky. Sociální demokracie na jihu Moravy se rozštěpila, část se přidala k radikální levici a odešla do nově vzniklé komunistické strany, ale velká část zůstala. Toto se však projevilo na pozdějších volebních výsledcích, kdy sociální demokracie již nikdy na jihu Moravy nenavázala na úspěchy z let 1918–1920.

Za druhé světové války přešel celý aparát jihomoravské sociální demokracie do Národní strany práce. Řadu činitelů sociální demokracie však pozatýkalo na začátku války gestapo, proto činnost strany upadala. Národní strana práce vydávala Národní deník, a dokud ten vycházel, byl i vzájemný vztah mezi spolustraníky poměrně živý a aktivní. Také v jeho brněnské redakci však gestapo udělalo 1. září 1939 razii a odvedlo jeho sociálně demokratické redaktory. V době od 1. září 1939 do konečného zavření deníku 15. května 1941 bylo v redakci celkem sedm návštěv gestapa s prohlídkami a výslechy. Lze také říci, že dům strany v Brně na Cejlu 21 v sobě i v době nejtěžší persekuce soustředil útočiště pro členy strany, kteří si přes něj posílali zprávy a udržovali se v bdělosti. Na jihu Moravy není znám žádný vážný případ kolaborace sociálních demokratů s nacisty.

Po druhé světové válce navázala ČSSD velmi rychle na předválečnou aktivitu. Jevem tehdejší doby byla velká angažovanost lidí v politických stranách. ČSSD měla v roce 1947 v Brněnském kraji (nekopíroval přesně nynější Jihomoravský kraj, ale byl o něco menší) 33 445 členů v 697 organizacích! Strana tu vydávala svůj deník Čin a týdeník Zář. ČSSD však nedokázala navázat na dřívější pozice, pro voliče byla málo čitelnou. Ve volbách v roce 1946 pak skončila poslední (kandidovaly pouze 4 povolené strany) a stejně dopadla i v Brněnském

kraji, kde získala 14,4 % hlasů. Nevalný volební výsledek umocnil vnitřní štěpení strany na demokratickou a prokomunistickou část. Na XXI. Sjezdu, který se konal v Brně na stadionu v Kounicově ulici, bylo nakonec prokomunistické křídlo poraženo. Delegáti z Brněnského kraje na sjezdu vesměs hlasovali proti tehdejšímu předsedovi Zdeňku Fierlingerovi, který představoval komunistické křídlo ve straně a i díky jejich hlasům byl na sjezdu poražen.

V průběhu únorových dní zaujalo bohužel vedení ČSSD nerozhodný postoj a to umožnilo, aby komunistický puč slavil úspěch a aby stranu ovládla levice v čele se Zdeňkem Fierlingerem. Hned 25. února 1948 byl ustaven akční výbor brněnského kraje ČSSD, který vydal prohlášení o svých postojích. V úvodu prohlašuje, že stojí na svých stanoviscích, které brněnská ČSSD hájila na XXI. sjezdu, že tu podporovala Zdeňka Fierlingera a těsnou spolupráci s komunisty. Ihned po vniku tohoto AV nastaly ve straně velké změny a řada funkcionářů ji raději opustila. Reorganizace ČSSD v Brněnském kraji proběhla rychle a rázně. Již 20. 3. se sešla prověřovací komise akčního výboru, kde bylo navrženo na vyloučení ¾ členů krajského výboru. 24. 3. pak bylo rozhodnuto o zrušení téměř poloviny okresních sekretariátů. Strana pak byla v rozporu se Stanovami 27. 6. 1948 sloučena s KSČ. Ihned po slučovacím sjezdu vznikly prověřovací komise, které posuzovaly, kdo z členů může přejít do KSČ. V Brněnském kraji to byla asi třetina všech členů, ostatní byli pro KSČ shledáni nevyhovujícími a jejich členství zaniklo. V padesátých letech pak byla řada jihomoravských sociálních demokratů odsouzena v několika vykonstruovaných politických procesech k mnohaletým trestům vězení.  27. 6. 1948 tak končí činnost ČSSD a k jejímu obnovení na jižní Moravě došlo až 15. 12. 1989.

 Mgr. Michal Škerle, historik, člen Zastupitelstva Jihomoravského kraje